Abbreviations, Accronyms And Numbers

• K.B. Wiklund (nom) (2)
• ON (nom) (3)
• (ON) (gen) (1)
• ON: s (1)
• UNICEF (nom) (2)
• ON-beaivi (nom) (1)
• CD: i (1)
• CD: s (2)
• TV-ođđasiin (nom) (1)
• SAS (nom) (1)
• VM-kvalifiserema (nom) (1)
• TV (nom) (1)
• J. A. Friis (nom) (1)
• SMS (nom) (1)
• SMS: id (1)
• NAV: s. (1)
• A(H1N1) (nom) (1)
• NRK (nom) (1)
• Nussir ASA (gen) (2)
• NBR (gen) (1)
• FeFo (gen) (1)
• FeFo (nom) (1)
• FeFo: s (1)
• FeFo: i (1)
• ČSV: s (1)
• SÁNAG (nom) (1)
• UNN: in (1)
• SMS (acc) (1)
• NSR: s (1)
• NSR: i (1)
• NSR (nom) (1)
• H2O (nom) (1)
• USA: s (1)
• NIFES (nom) (1)
• PCB-árvvuid (1) (Notice: likely pronunciation: /pheeseepee/)
• YLE Sámi radio (gen) (1)
• YLE Sámi radio (nom) (1)
• tv- ja radioprográmmaid (1)
• LHL-viesuid (2)
• LHL-viesut (1)
• NAV: in (1)
• AA-joavkku (2)
• AA-joavku (1)
• NAV (gen) (1)

Grouping is loosely based on expansion.

Attributive (short forms)

• báhpaidrelašuvnnat sámiid birra ilbmagohte 1600 loguin
• sápmelaččat dápme herggiid 1600-loguin seammá vuogi mielde
• Dáid seamma bargovugiid atne sámit maid 1500 -1600 loguin
• 1960-logu álggus galgá leat dollojuvvon čoahkkin Ruŋggu váhnemiidda
• 50- ja 60-loguin ii dovdon mastege ahte suohkan beroštivččii
• Šadden bajás siskkit Návuonas 1950- ja 60-logus
• Moai leimme dušše 10-jahkásaččat ja duot stuora bártnáš lei juo 14-jahkásaš
• Moai leimme dušše 10-jahkásaččat ja duot stuora bártnáš lei juo 14-jahkásaš
• mii galggašii govvet sámi sosiála historjjás 1880-logu rájes 2. máilmmesoađi rádjái.
• 1960- ja 1970-loguin vuođđuduvvojedje ollu sámi organisašuvnnat.
• Rahčamušat vuoigatvuođaid ovddas (1900-loguid rájes gitta otnážii)
• 1950-loguid loahpas gumppet gosii nálihuvve
• Áigodagas gaskkal 1200- ja 1700-loguid olbmot geavahišgohte luondduriggodagaid
• Bivdoservodat (gitta 1500-lohkui)
• dat leat fievrreduvvon Norgii 1800-loguin, árvideamis gordnegálvvuid mielde.
• Juo 1690-loguin ledje eiseválddit bidjan vuovdečuohppannjuolggadusaid ja ávžžuhedje atnit darffi boaldámuššan
• Beaivvážis leat sullii 15 miljovnna lieggagráda.
• Juoigangielddus lei Guovdageainnu vuođđoskuvllas gitta 1980 jagiid lohppii
• Daid maŋimuš jagiid ovdal 1900-logu ledje ollu olbmot fárren Amerihkkái

Nominative

• Nils Mortenssonis ledje 1000 bohcco
• Dáin leat 21 mearralotti.
• Badjel 170 skuolfešlája lea leavvan miehtá máilmmi
• Go lea hui buolaš, omd. 40 gráda, ja de bivalda veaháš, omd. šaddá 30 gráda, dalle lea máizen dahje máizan.
• Go lea hui buolaš, omd. 40 gráda ja de bivalda 20 gráda dahje vel eambbo
• ja orui doppe gitta cuoŋománnui 1852
• Dušše 4 suohkana vástidedje
• 1956 Sámelávdegoddi čálii reivve suohkaniidda ja siđai daid čilget mot ohppiid gielladilli lei. (possibly genitive, see below)
• ja de bájuhii vuođđoskuvlalaga § 7,
• dat lei miessemánu 17. b. 1961.
• Dán dilálašvuhtii heive almmustahttit Nuorttanaste čállosa skábmamánu 15. beaivve 1903
• Guovlluin Gáivuonas Várjjagii gávdnojit 10-12 boraspirešlája
• Ruoŧŧa vuittii 5–2.
• Olbmos leat sullii 650 deahki maid ieš sáhttá stivret.
• Olbmo rupmašis leat oktiibuot 214 dávtti
• 256 km das dahká rájá Supmii.
• Mánus leat 155 buolašgráda ihkku, ja badjel 100 lieggagráda beaivet go beaivi báitá
• § 40 a.
• Dát prinsihppa lea mearriduvvon mánáidkonvenšuvnnas ja mánáidlágas cuoŋumánu 8. b. 1981 nr.7.
• Mánáidgárdelága §1
• ja Guovdageainnus álggaheimmet sámegiela oahpahusa 1967/68
• Moadde jagi maŋŋil bođii Stuoradiggedieđáhus 21.
• 538 bohccos báhce 150, muhto dál ledje duottarravddaide beassan
• Jagis 1900 sáhtte Norgga aviissat muitalit sin birra

Accusative

• Dán čuohtejagi álggogeahčen bohče sii 6 lihttera mielkki
• Go ledje čatnan, de ožžo 10 lihttera mielkki
• Várjjagis čájehit arkeologalaš bázahusat boares ássanbáikkiin 28 iešguđetlágan loddedávtti.
• Na 30 lotti gal berrii guhte nai oažžut
• Álaheajus válddii 103 sápmelačča ja 538 heakkasaš bohcco mielde
• Riitta Rasmus máksá Ohcejoga gildii 500 euro stohpoláiggu
• Máilmmi stuorámus guiski lea 187 centimehtera guhku.
• Eana lea sullii 4600 miljovnna jagi boaris.
• 500-400 miljovnna jagi áigi Norga ja Ruonáeana hoigaseigga garrasit oktii
• Dán áigodahkii gullet maŋemus 2 miljovnna jagi.
• Deaivvai issoras báhkka dalle doppe, 25-26 gráda.
• (eanemusat 50 gáhppálaga).
• Dat lállet moniid sullii 27 ja 28 beaivvi. Duoršočivggat girdilit sullii 60 beaivvi maŋŋel go leat riegádan.
• Gáhkkor eallá olles eallima čázis, ja sáhttá šaddat 30 jagi boaris
• Go buokčala, de sáhttá jávkat 2 minuhta ja vuodjat 100 mehtera čázi vuolde.
• Besiin sáhttá gávdnat gitta 12 duoršomoni.
• Dat lea 370 km guhkki.
• Olmmoš, gii deaddá 30 kilo eatnamis, ii deattášii go sullii 5 kilo mánus.

Genitive

• 7000 jagi ovdal Kristusa riegádeami
• Dát máhttu de máhkaš ollii Finnmárkku sámiide sullii 200 jagi maŋŋel Kristusa riegádeami.
• Sáhttá dulkot ahte 3.600 ja 2.700 ovdal Kr. geavahedje
• sárgojuvvon 4.200-1.700 jagi ovdal Kr.
• seammá vuogi mielde go 200 jagi maŋŋel Kr
• geasset sullii 300 jagi maŋŋel Kr
• Guohpahádja háisu duođaid ja munno 3- ja 5-jahkásaš mánát eai sáhte orrut buot lanjain
• Jagi 1898 skuvlanjuolggadus nannii dáruiduhttima
• Giellariidu skuvllas nogai 1880-njuolggadusain mii mearkkašii sámegiela vuoittahallama
• 1950 olmmošlohkamis gávdnoje sámegielat ruovttut 12 suohkanis Romssa fylkkas
• 1956 Sámelávdegoddi čálii reivve suohkaniidda ja siđai daid čilget mot ohppiid gielladilli lei.
• Muhtun stuora bártnáš bággii mu ja nuppi 3. klássa bártnáža veallát jaska seaŋggas.
• dat lei miessemánu 17. b. 1961.
• Go gearggaimet 9. klássas 1969 giđa,
• Ieš ledjen Viktora eadni, son galggai vuosttaš luohkkái álgit 1991' čavčča.
• Olmmáivággilaččat ledje vuoittáhallan áššis buot riektedásiin, gitta ášši bođii alimusriektái 2001 čavčča.
• Vázzen mánáidskuvlla Mázes 1960 čavčča rájes gitta 1966 geassái.
• Nu šattai 1962 čavčča
• Jagi 2007 girjebálkkašupmi addo Elle Márjá Vars girjái “Máilmmi láikkimus olmmoš”.
• Goaskimis lea buorre oaidnu, sullii 10 geardde buoret go mis
• Muhtin váhnenbáras lei 5-jahkásaš bártnáš mielde
• Stuoradiggedieđáhus árvalii e.e. guhkidit skuvlla sámi guovlluin ovttain jagiin, 10 jahkái
• ja skuvllat šadde ge čuovvut 1898-mearrádusa mas gilde sámegiela skuvllas.
• 538 bohccos báhce 150,

Locative

• ruoššagávppašeapmi nogai 1917: s
• Dr. Phil Gudmun Hatt čállá 1918: s
• Guovvamánus 1898: s vulggii stuora dámpa Álaheajus
• vuođđudii Norgga Sámemiššuvnna (Norsk Finnemisjon) guovvamánu 28. beaivve 1888: s
• Go bisma Johannes Nilssøn Skaar doaibmagođii ámmáhisttis Romssas 1885: s,
• Go Ruŋggu skuvla heaittihuvvui 1951: s
• muhto dušše Luthera Uhca Katekismus deaddiluvvui 1728: s sámi/dáru duppalteavsttain
• von Westen jámii 1727: s,
• gohččuma mielde vulggii Stockfleth Guovdageidnui golggotmánus 1851: s
• Beaivi ávvuduvvui vuohččan 1993: s.
• 1978: s mearridii Stuoradiggi hukset fápmorusttegiid Álaheaietnui.
• Eiseválddit suvve bohkagoahtit oljju 1980: s.
• 1996: s álggahedje eiseválddit Bárentsábiprošeavtta
• ON mearridii 1989: s mánáidvuoigatvuođaid. Norga dohkkehii dáid cealkámušaid 1991: s
• Ovttastahtton Našuvnnat vuođđuduvvui 1948: s
• Sámediggi vuođđuduvvui 1989: s
• 1987: s rievdaduvvui dát láhka
• Norgga deaŧaleamos láhka vuođđuduvvui 1814: s
• 1972: s ledje muhtin dárogielat váhnemat geat álge jearahallat sámegieloahpu
• Giđđat 1972: s lei stuora seminára Guovdageainnus
• Ođđa Minsttarplána gárvánii 1974: s
• De viimmat 1967: s attii departemeanta skuvllaide lobi geavahit sámegiela skuvllas
• 1969: s bođii ođđa vuođđoskuvlaláhka
• Go oahppit geat ledje ožžon sámegiela oahpu vuosttaš luohká rájes ollejedje 4. luohkkái 1970: s,
• 1971: s bođii gaskaáigásaš Minsttarplána.
• Lávdegoddi gearggai bargguin 1948: s, ja árvalii buoridit oahpu sámi mánáide
• Logenáre jagi maŋŋil, 1959: s,
• Seamma jagi, 1959: s,

Ordinals

• 2. máilmmisoađi áiggi
• Jus miessemánu 20. beaivve loddegođii
• sápmelaččain ledje bohccot 9. jahkečuođis
• Ohcejoga gielda ii leat dán váidaga váldán vuhtii go váidališgođii suoidnemánu 28. beaivvi
• vuođđudii Norgga Sámemiššuvnna (Norsk Finnemisjon) guovvamánu 28. beaivve 1888: s
• Son fárrii máddin ruovttubáikái diibmá čakčamánu 11. beaivvi.
• Go gearggaimet 9. klássas 1969 giđa,
• mii galggašii govvet sámi sosiála historjjás 1880-logu rájes 2. máilmmesoađi rádjái.
• Dán dilálašvuhtii heive almmustahttit Nuorttanaste čállosa skábmamánu 15. beaivve 1903
• Sámi álbmotbeaivi, guovvamánu 6.beaivvi, lea vuosttaš riikkačoahkkima muitun.
• ON-beaivi ávvuduvvo golggotmánu 24. beaivvi.
• 7. luohká rájes besset oahppit ieža válljet.
• eai dárbbaš oahppat nuppi dárogiel suopmana 8. ja 9. luohkás
• Dat lei gárvvis miessemánu 17.b
• Dát prinsihppa lea mearriduvvon mánáidkonvenšuvnnas ja mánáidlágas cuoŋumánu 8. b. 1981 nr.7.
• Ain deattuhuvvui ahte 3. luohká rájes galggai dárogiella váldogiella oahpaheamis
• Minsttarplána deattuhii ahte 3. luohká rájes galggai dárogiella váldogiellan
• Go oahppit geat ledje ožžon sámegiela oahpu vuosttaš luohká rájes ollejedje 4. luohkkái

From-to-expressions (need to be differentiated)

• Son almmuhii vuosttaš sámegiel aviissa, ”Sagai Muitalæggje” (1904-11).
• Koloniseren (1200-1700)
• Deahkit dahket sullii 35-45% olbmo deattus.
• Di-di-dyy, huilá fámolaš ja šerres jienain árragiđa ja borrá 20 000 – 30 000 divresuosa ovtta geasis.

Chapters

• 1.4 Mánát ja mánnávuohta
• 1.6 Ovttasbargu mánáid ruovttuin (We have this)

Date

• Gaskavahku 19.06.69 (We have this)